Menu

Archiv akcí

Fotoarchiv



TOPlist

Vznik Náboženské obce CČSH v Lounech



Současná podoba zvonice s jediným zvonem
"Jeronýmem Pražským"


     

Náboženská obec Církve československé v Lounech vznikla jako další obce v tehdejší Československé republice o Vánocích 1919, kdy byla sloužena česká mše v chrámu sv. Mikuláše a lounský katolický kněz Alois Vosátka a katecheta Rudolf Pařík se prohlásili za členy nově vznikající církve.
Vznik nové církve byl výsledkem reformních snah modernistických kněží, kteří se po neúspěšných snahách o reformu v rámci Římskokatolické církve rozhodli pro uskutečnění reforem „via facti“ a založili národní křesťanskou církev. Prvním patriarchou nové církve se stal ThDr. Karel Farský.
Ke schválení náboženské obce Louny došlo výnosem Min. školství
a národní osvěty 16. 3. 1923. Ustavující schůze náboženské obce se konala 9. 4. 1923 a byla při ní zvolena rada starších
(správní a statutární orgán náboženské obce). Jejím předsedou se stal dr. J. Suchý, který nahradil ve funkci br. Vosátka. Ten zastával tuto funkci jen prozatímně a rezignoval r. 1921.
22. 12. 1923 získala náboženská obec povolení k vedení matrik pro duchovní správu Církve československé.

Stavba sboru Dr. Karla Farského v Lounech
(podle Kroniky náboženské obce Louny, jejímž autorem
byl do r. 1954 br. Tvrzník z Lenešic)


Roku 1926 začala náboženská obec vyhledávat vhodné místo pro svůj Sbor. Tomuto rozhodnutí předcházely „boje o chrám“ sv. Mikuláše s katolíky, do něhož se zapojovali i představitelé státní správy. V únoru 1926 byl kostel uzavřen pro obě církve z důvodů oprav. Katolíci odešli do kostela 14 sv. pomocníků.
Žádost Československé církve o užívání kostelíka U Matky Boží byla zamítnuta. Její členové získali prostor ke konání bohoslužeb
v kreslírnách dívčích škol, později se bohoslužby sloužily
v chlapeckých školách.
O stavbě Sboru Na Valích bylo rozhodnuto r. 1928, kdy náboženská obec získala místo pro stavbu. Tehdy ale nezačala ještě stavět. Chyběly jí finanční prostředky, přestože obětavost členů byla veliká. Podnětem k započetí stavby Sboru byl úřední výměr z 30. 4. 1931, podle něhož měla náboženská obec opustit prostory tělocvičny kvůli krajinské výstavě.
Zahájení stavby Sboru iniciovalo výroční shromáždění náboženské obce 11. 1. 1931, které odhlasovalo zahájení stavby a pokračování, pokud budou finanční prostředky…Mezitím se bohoslužby přesunuly z tělocvičny do kostelíka sv. Petra, odkud se ještě znovu náboženská obec vrátila do tělocvičny pod podmínkou, že se stavbou Sboru začne ještě r. 1931.
Do stavby vstupovala rada starších se jměním cca 61 tis. Kč., se zajištěnou podporou Ministerstva sociální péče, s příslibem vládního daru, s půjčkou 200 tis. Kč od Městské spořitelny a zárukou majetnějších členů. Počítala také s dary členů a příznivců.
Stavební plán a předběžný rozpočet vypracoval ing. arch. O. Polák. Stavba měla stát 1 mil. 100 tis. Kč. Záměrem náboženské obce bylo vybudovat chrám pro asi 1000 lidí se suterénním prostorem, kanceláří farního úřadu a kanceláří rady starších. K chrámovému sálu o výměře 17, 3 m x 18, 65 m mělo přiléhat kněžiště a menší sakristie. Nad Sborem se měla tyčit věž do výšky 29, 5 m a její zakončení měl tvořit kalich s křížem zhotovený z mědi.
Rada starších se rozhodla pojmenovat chrám po 1. patriarchovi církve jako „Sbor Dr. Karla Farského“. Suterénní sál pojmenovala po významném lounském rodákovi. Nazvala ho „Síň Jaroslava Vrchlického“. Tento prostor měl sloužit k divadelním účelům.
S výkopem se začalo 3. 2. 1931. Na základě vypsaného výběrového řízení byly betonářské práce svěřeny firmě Hlaváček - Müller z Prahy, zednické práce měl provést stavitel Hieke z Loun. Při stavbě pomáhali bratři i sestry, bratři rolníci sváželi materiál.
Velkým problémem při stavbě byla spodní voda, proto bylo nutné zpevnit na severní straně půdu betonem v hloubce asi 9 m pod terénem, na něj se položila železobetonová deska s patkou pro pilíře. Tyto vícepráce navýšily rozpočet o 28 tis. Kč.
Rok 1932 byl podle kronikáře Tvrzníka „..Rokem nadlidského vypětí sil bratří a sester stojících v popředí náboženské obce lounské, naplněný vyčerpávajícími starostmi, hlavně o peníze na pokračování ve stavbě Sboru.“
Rada starších se kvůli stavbě Sboru scházela 1x týdně, během
r. 1932 se sešla celkem 32 x. Rozhodla mj. o zavedení stavební přirážky k církevní dani pro tento rok v odstupňované výši podle majetkových poměrů členů, projednávala s Městskou spořitelnou možnost další půjčky, aby se mohly proplatit účty za řemeslné práce a účty firmy Hlaváček - Müller.
Se stavbou Sboru se tento rok začalo až v dubnu. Kvůli nedostatku financí se rada starších rozhodla dostavět jen svatyni. Stavba kanceláře pro farní úřad a radu starších, úprava suterénu a stavba farní budovy byla odložena.
11. 6. 1932 byl umístěn na vrchol věže kalich a kříž. 22. 6. Byly do kalicha vloženy dva pamětní listy: poselství br. Sottnera a poselství sester charitativního odboru. Poselství br. Sottnera vyjadřovalo přání, „…aby Sbor byl vždy střediskem lásky, míru a klidu a aby poselství slova Božího vyrostlo v evangelium celého sjednoceného národa.“
V druhém poselství sestry vyjadřovaly přání, „..aby příští generace byly pamětlivy příkazů Kristových a velkého syna českého národa M. Jana Husa, milovaly Pravdu a dle ní pracovaly pro štěstí národa československého.“
17. 10. 1932 byla pro Sbor zakoupena busta Dr. Farského od sochaře Mil. Bendlera. Slavnostní otevření a posvěcení Sboru Dr. K. Farského v Lounech proběhlo v neděli 23. 10. 1932.
Sbor měl být střediskem a ohniskem nejen pro náboženskou obec, ale i pro město Louny a pro celý kraj. Otevření Sboru předcházela
v sobotu 22. 10. slavnostní akademie v sále „Koruny“ za přítomnosti bratra patriarchy G. A. Procházky.
Slavnostní otevření a posvěcení Sboru byla velkolepá slavnost, jíž se zúčastnilo na 5 tis. lidí, z toho asi 2tis. dětí, byli tu zástupci korporací a spolků, členové dalších náboženských obcí, duchovní.
Průvod s 12 duchovními, s 12 prapory a korouhvemi Církve československé v čele s bratrem patriarchou šel od chlapeckých škol v Poděbradově ulici, Královskou ulicí, přes Komenského náměstí, Pražskou ulicí na Masarykovo náměstí. Cestou se konalo zastavení u pomníku TGM a u pomníku M. Jana Husa. Odtud se průvod přesunul ke Sboru Dr. Farského. U Sboru zazněly slavnostní projevy bratra předsedy rady starších Gabourka a bratra Sottnera. Svůj projev přednesl také zástupce legionářů V. Toman, bratr farář z Církve českobratrské evangelické dr. Juren a představitel Ústřední rady CČS bratr Kloubek.
Sbor slavnostně otevřel bratr patriarcha Procházka, který také vedl slavnostní bohoslužbu. Pro ni chrámový sbor pod vedením
br. Kolaříka nastudoval Mozartovu Korunovační mši, jejíž text upravil bratr Sottner.
Na slavnostní bohoslužbu navázal odpolední program na výstavišti. K příležitosti otevření Sboru byl vydán sborník „Náš Sbor“, který byl dílem odborného učitele Sottnera a jeho spolupracovníků.
V den slavnostního otevření nebyl Sbor Dr. Farského dokončen podle původních plánů. Náboženská obec se značně zadlužila, chybělo jí ještě vnitřní vybavení chrámu, Sbor neměl zvon ani varhany.
Dluhy vzniklé stavbou chrámu se náboženská obec snažila postupně splácet. Za tímto účelem zavedla rada starších zvýšení církevního příspěvku pro členy. Náboženské obci pomáhaly také dary jednotlivců i organizací. Část dluhů byla náboženské obci odpuštěna. K definitivnímu uhrazení všech dluhů, které vznikly stavbou Sboru, došlo až k 31. 12. 1935.
Zvony získal Sbor Dr. Farského v r. 1933. Jeden zvon zaplatil br. Kalhous při příležitosti úmrtí své manželky, další zvon financoval knihtiskař br. Antonín Štrombach a sestra Sottnerová, třetí zvon zaplatilo několik členů náboženské obce včetně členů charitativního odboru. Zvony vyrobila firma Richard Herold z Chomutova.
Zvony byly pojmenovány M. Jan Hus (750 mm, 290 kg, C2,
s reliéfem ses. Kalhousové), Jan Ámos Komenský (630 mm, 130 kg, Es 2, s reliéfem br. Štrombacha a ses. Sottnerové st.) a Jeroným Pražský (595 mm, 130 kg, F 2, s věnováním členů rady starších). Původně mělo jít o zvon Jan Žižka z Trocnova, ale nakonec se rada starších rozhodla jinak. V současné době má Sbor pouze jeden zvon (Jeroným Pražský), protože oba větší zvony byly zrekvírovány za druhé světové války.
K slavnostnímu zasvěcení zvonů službě věřících došlo 17. 9. 1933.
Na výzdobě Sboru pracovala rada starších v průběhu r. 1933
a v následujících letech. Uvažovalo se o kříži pro Sbor od sochaře Bílka po vzoru krucifixu v chrámu sv. Víta. Nakonec k realizaci tohoto záměru nedošlo, protože předpokládané náklady byly pro náboženskou obec příliš vysoké. Rada starších vybrala r. 1935 pro výzdobu kněžiště návrh akademického sochaře Štýbra s námětem „Ježíš, přítel dítek“.
Druhým velkým úkolem pro radu starších při vybavování Sboru byly varhany. Po zralé úvaze byla pro stavbu varhan vybrána firma bratří Riegerů z Krnova. Pro Sbor byly pořízeny varhany se dvěma manuály s rozsahem C - A 3, s 11 rejstříky pro 1. manuál a s 15 rejstříky pro 2. manuál, s pedálem o rozsahu C - F 1, s 8 rejstříky. K montáži varhan došlo 1. 7. 1935 a poprvé slavnostně zazněly při odhalení Štýbrova reliéfu 11. 8. 1935. Varhany byly opatřeny cedulkou s leptaným nápisem připomínajícím zasvěcení varhan památce prof. Eduarda Treglera. Byly mu slavnostně „věnovány“ při mši vedené královéhradeckým biskupem Stanislavem Kordulem 19. 10. 1935. Za řízení br. Josefa Vernera byla při této příležitosti provedena Treglerova „Jubilejní mše“, jejíž latinský text přeložil do češtiny br. Sottner. Na varhany doprovázel br. Kolařík, účinkovalo 5 hudebníků na žesťové nástroje.
Součástí Sboru mělo být také kolumbárium, které představovalo moderní způsob pohřbívání. O stavbě kolumbária bylo jednáno
v r. 1938 s architektem Truksou z Prahy, který slíbil vypracovat předběžný návrh. Uvažovalo se o spodním sálu Sboru. „Památník odboje“ z Prahy zaslal radě starších 5. 4. 1938 pro budoucí kolumbárium prsť ze 3 bojišť československého zahraničního vojska, která byla ve zvláštní schránce uložena v sakristii.
(Tato schránka se nedochovala). Truksovy plány počítaly se 168 schránkami pro 648 uren. Nebyly nakonec realizovány, protože se díky politické situaci stávala nejistou také budoucnost náboženské obce. V prozatímním kolumbáriu v sakristii bylo místo pro 30 uren uložených v dřevěných přepážkách.
Současnou podobu dostalo kolumbárium v r. 1949. Bylo vybudováno v bývalé zpěvní síni a zdobila ho plastika akadem. sochaře J. Znoje „Služebníče věrný, vejdi v radost Pána svého“. Později bylo zprovozněno ještě tzv. „nové kolumbárium“ v předsíni Sboru.
V průběhu 80-leté existence Sboru v Lounech docházelo stále
k jeho opravám. Větší rekonstrukce proběhly v 70. letech 20. století, kdy Sbor získal novou fasádu a kdy bylo pořízeno nové plynové ústřední topení.
Současná rada starších usiluje o uchování významné funkcionalistické památky pro budoucí generace, a snaží se proto pokračovat v průběžných rekonstrukcích Sboru. K nejvýznamnějším opravám z posledních let patří obnova kolumbária v r. 2008
a výměna oken Sboru, provedená firmou Radvanovský v r. 2010.
V duchu tradice započaté již zakladatelskou generací bojuje také současná rada starších s nedostatkem finančních prostředků a na rozdíl od zakladatelské generace také se snižujícím se počtem věřících a s menší finanční obětavostí člen.
(Rada starších NO Církve československé husitské v Lounech)

V Lounech, dne 22. 9. 2012 při příležitosti oslav 80. výročí otevření a posvěcení Sboru Dr. Farského v Lounech.